|
|
Vliv kalorické restrikce na neuroplasticitu
Sonina, Alisa ; Málková, Petra (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Bylo prokázáno, že omezení příjmu kalorií má širokou škálu příznivých účinků na zdraví a dlouhověkost, ačkoli jeho účinky na mozkové funkce nejsou tolik známé. Tato práce shrnuje současný stav výzkumu účinků omezení příjmu kalorií na neuroplasticitu, včetně studií zkoumajících molekulární, strukturální a behaviorální účinky omezení stravy na zvířecích a lidských modelech. Celkově důkazy naznačují, že omezení příjmu kalorií podporuje neuroplasticitu. Aby však bylo možné plně porozumět mechanismům, které jsou základem těchto účinků, a určit optimální trvání a intenzitu omezení příjmu kalorií, je potřeba dalších výzkumů. Klíčová slova: Kalorická restrikce, neuroplasticita, dieta, kognice, neurogeneze, metabolismus
|
|
|
Vliv fyzické aktivity na psychiku a kognitivní funkce člověka
Štětka, Martin ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
V moderní společnosti často dochází k absenci fyzické aktivity, která se projevuje nejen problémy fyzickými (např. rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, rakoviny atd.), ale i problémy spojenými s psychikou (např. depresemi, úzkostmi a změnou nálad) a také kognitivními problémy (např. problémy s učením, pamětí a motorikou), s čímž se pojí rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Fyzická aktivita se zdá být efektivním regulátorem správného stárnutí mozku a může sloužit jako prevence vůči rozvoji mnohých onemocnění. Jedinci aktivně se zapojující do fyzických aktivit vykazují v pokročilejším věku zpomalenou míru atrofie mozku. Kromě regulace správného stárnutí může fyzická aktivita působit jako podpůrný terapeutický nástroj při léčbě různých psychických problémů. V práci je dále diskutována neurogeneze, neurodegenerace, evoluční pohled na problematiku, typy jednotlivých pohybů, změna psychického stavu po indukci fyzické aktivity a rozvoj kognitivních schopností jedinců. Klíčová slova: neurogeneze, neurodegenerace, aerobní cvičení, anaerobní cvičení, deprese, úzkost, učení, paměť
|
|
|
Induction of neurogenesis and gliogenesis after ischemic CNS injury - the role of Wnt signaling pathway
Koleničová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá ischemickým poškodením centrálneho nervového systému (CNS), ktoré je jednou z najčastejších príčin úmrtia a invalidity na svete, a jeho možným liečením prostredníctvom indukcie neurogenézy. Skladá sa z troch základných častí. Prvá časť je zameraná na popis hlavných neurogénnych oblastí CNS, teda subventrikulárnej zóny a gyru dentatu (GD) hipokampu, a to ako na bunkovej úrovni, tak i na molekulárnej úrovni. Druhá časť je venovaná predovšetkým typom ischemického poškodenia, fokálnej a globálnej mozgovej ischémii. Samostatná kapitola v tejto časti práce popisuje zmeny v neurogenéze a gliogenéze po ischemickom poškodení mozgu, a teda zmenu v indukcii radiálnych gliových buniek, proliferácii a migrácii neurálnych progenitorových buniek a neuroblastov. V tejto kapitole je tiež popísaná aktivácia astrocytov, mikroglií a NG2 gliových buniek (nazývaných tiež polydendrocyty) po ischemickom poškodení CNS. Posledná, tretia časť práce, je zameraná na signálne dráhy, ktoré významne ovplyvňujú neurogenézu: Shh (z anglického Sonic hedgehog homolog), Notch a Wnt (z anglického Wingless/Integrated) signálna dráha. Najväčšia pozornosť je venovaná Wnt signálnej dráhe, ktorá je dôležitou súčasťou molekulárnych mechanizmov prebiehajúcich vo vnútri nervových buniek. Kľúčové slová: neurogenéza,...
|
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
Neurogeneze ve zralém hipokampu a prostorová navigace
Dostálová, Magdalena ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
V hipokampu se denně tvoří sta až tisíce nových granulárních buněk po celý život. Jejich funkce je, navzdory intenzivnímu výzkumu posledních desítek let, stále nejasná. Předpokládá se jejich podíl na prostorové paměti a schopnosti orientace. Výsledky z behaviorálních úloh jako Morrisovo vodní bludiště, radiální bludiště i z řady dalších přináší často rozporuplný obraz. S velkou pravděpodobností se ale neurogeneze účastní správného fungování separace vzorců a dlouhodobé relační paměti. Pro hlubší objasnění problematiky je třeba dalších prací a zejména spolehlivé metody ablace a stanovení neurogeneze.
|
|
|
Neurogeneze v dospělém mozku, její regulace a možné funkce
Pištíková, Adéla ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
V této bakalářské práci se budu zabývat neurogenezí v dospělém mozku. Neurogeneze probíhá ve dvou hlavních neurogenních oblastech. Jedna oblast leží v bočních částech komor předního mozku a druhá v gyrus dentatus v hipokampu. V komorách předního mozku má neurogeneze význam pro čichové rozlišování a čichovou paměť. V hippokampu je její funkce nejasná, ale existuje několik hypotéz o jejím možném významu. Předpokládáme, že má funkci v separaci vzorců a dále může mít význam v prevenci interference mezi paměťovými stopami. V poslední kapitole se budu zabývat pozitivní a negativní regulací neurogeneze. Mezi pozitivní vlivy můžeme zahrnout volnou fyzickou aktivitu, obohacené prostředí a antidepresiva typu SSRI. Prokazatelný negativní vliv má např. stres, ozaření a cytostatikum Temodal, který se používá k metodické blokádě neurogeneze.
|
|
|
Optimalizace dávky temozolomidu pro redukci neurogeneze u laboratorního potkana
Pištíková, Adéla ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit optimální dávku cytostastika temozolomidu (TMZ) u potkanů kmene Long-Evans, která účinně redukuje neurogenezi v dospělém mozku a má minimální vedlejší účinky. Temozolomid se nově používá na snížení hladiny neurogeneze a jako každé cytostatikum má negativní účinky na všechny dělící se buňky v organismu, proto může mít vliv na zdravotní stav zvířete. Na rozdíl od myší u potkanů prozatím nebyla zjišťována minimální dávka, která účinně zastaví tvorbu nových neuronů a zároveň nemá vliv na zdravotní stav zvířete. Potkani byli rozděleni do čtyř skupin, jedna kontrolní a tři experimentální s různou dávkou cytostatika (10, 25 a 40 mg/kg TMZ). Pro zjištění hladiny neurogeneze bylo použito značení dělících se buněk pomocí bromodeoxyuridinu (BrdU). Během experimentu byly opakovaně stanovovány počty krevních elementů, testovány senzomotorické funkce a probíhal váhový monitoring. Výsledkem je, že dávka 10 mg/kg TMZ je dostačující pro redukci neurogeneze o 64 % oproti kontrolní skupině a není signifikantně odlišná od vyšších dávek. U této skupiny také jako jediné nedochází k trvalému váhovému úbytku, i když táto dávka má srovnatelný efekt na myelosupresi jako vyšší dávky. U žádné z dávek, ale nebyl pozorovaný vliv na senzomotorické dovednosti.
|
|
|
Funkce neurogeneze v dospělém mozku
Šejnová, Gabriela ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Neurogeneze v dospělém mozku savců byla objevena v druhé polovině 20. století a od té doby jsou zkoumány její mechanismy, regulace i možné funkce. Dosud známe fyziologický průběh vzniku neuronů, víme, co jej může ovlivňovat, ale v čem tkví jeho role je stále předmětem diskuzí. Tato bakalářská práce je zaměřena pouze na neurogenezi v gyrus dentatus v hipokampu, párové struktuře nacházející se ve střední části spánkového laloku. Popsány budou jak dosavadní poznatky a výzkumné modely, tak i předpokládaná funkce. Ta je v současnosti spatřována například v separaci vzorců, podpoře paměťového rozlišení, určování časového kontextu nebo v konsolidaci vzpomínek. Tyto hypotézy jsou poměrně variabilní v důsledku široké škály výzkumných metod a jejich interpretací, ve své podstatě si však navzájem neodporují. Klíčová slova: neurogeneze, funkce, chování, hipokampus, učení
|
|
|
Vliv morfinu na neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana
Rydzyková, Tereza ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Morfin je klinicky používaným analgetikem ale zároveň také zneužívanou drogou. Působí v celé řadě oblastí CNS (nucleus accumbens, ventrální tegmentum, hipokampus, aj.) a ovlivňuje jejich funkce; například kognitivní funkce či anxietu. Ačkoliv výsledky dosud publikovaných studií jsou často protichůdné, byl prokázán i vliv na vznik a zánik buněk v CNS. V této práci jsme se zaměřili na to, jakým způsobem chronické podávání a následné vysazení morfinu ovlivňuje neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana a zároveň jakým způsobem ovlivňuje některé markery zahrnuté do procesu vzniku závislosti a také stavu po vysazení drogy. Podařilo se nám úspěšně zavést imunohistochemické markery pro monitorování neurogeneze (bromodeoxyuridin, doublecortin), nerodegeneraci (Fluoro-Jade C) a detekci vybraných neuromodulačních peptidů (cholecystokinin, neuropeptid Y). Zjistili jsme, že morfin může ovlivňovat procesy neurogeneze a neurodegenerace, nicméně jeho vliv se liší v různých strukturách CNS (nucleus accumbens, hipokampus, amygdala). Klíčová slova: Morfin, mozek, potkan, abstineční syndrom, neurogeneze, neurodegenerace
|
|
|
Funkce neurogeneze v dospělém mozku
Šejnová, Gabriela ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Neurogeneze v dospělém mozku savců byla objevena v druhé polovině 20. století a od té doby jsou zkoumány její mechanismy, regulace i možné funkce. Dosud známe fyziologický průběh vzniku neuronů, víme, co jej může ovlivňovat, ale v čem tkví jeho role je stále předmětem diskuzí. Tato bakalářská práce je zaměřena pouze na neurogenezi v gyrus dentatus v hipokampu, párové struktuře nacházející se ve střední části spánkového laloku. Popsány budou jak dosavadní poznatky a výzkumné modely, tak i předpokládaná funkce. Ta je v současnosti spatřována například v separaci vzorců, podpoře paměťového rozlišení, určování časového kontextu nebo v konsolidaci vzpomínek. Tyto hypotézy jsou poměrně variabilní v důsledku široké škály výzkumných metod a jejich interpretací, ve své podstatě si však navzájem neodporují. Klíčová slova: neurogeneze, funkce, chování, hipokampus, učení
|
host ::
RSS.